Magazín Experiment

Při operacích očí se nikdy nesmí chybovat. I proto si mladí lékaři zákroky nacvičují na takzvaných wetlabech. Ve světě jsou samozřejmostí, u nás se mezinárodní kurz pro oční chirurgy konal vůbec poprvé. Chirurgové pracovali na prasečích očích, ale vyzkoušeli si také práci s umělým okem.

00:00 témata magazínu00:30 mezinárodní kurz pro oční chirurgii04:05 rozhovor s očním chirurgem Andrzejem Dmitriewem z Lékařské univerzity v Poznani07:30 čeští vědci našli nové zákonitosti ve vlnách magnetického pole Země09:25 monitoring ptáků a netopýrů v milovické rezervaci13:00 rozhovor s Karlem Chobotem z Agentury ochrany přírody a krajiny16:50 rozhovor s Brucem Schneierem, odborníkem na bezpečnost technologií z Harvardovy univerzity

Podobně jako skončily parní stroje nebo mechanické psací stroje, tak bychom se mohli zbavit současných neúsporných technologií. Takzvaný proces kreativní destrukce by nám mohl pomáhat zvládat klimatickou změnu, tvrdí francouzský nositel Nobelovy ceny za ekonomii Philippe Aghion. Nedávno se účastnil diskuzí Pražského klimatického týdne.

Na letištní ranveji může o srážce rozhodovat několik sekund. Brněnští inženýři z firmy proto vyvinuli systém, který piloty včas varuje před hrozící kolizí s jiným letadlem nebo vozidlem. Technologie má brzy zamířit do více než stovky komerčních letadel.

00:00 témata magazínu00:35 projekce Signal festivalu04:30 rozhovor s Jonášem Priškinem z VŠCHT08:27 AI Rakathon proti rakovině10:10 systém pro zabezpečení ranvejí13:50 rozhovor s Jakubem Hospodkou z ČVUT17:29 proces kreativní destrukce

Než se začínající chirurg pustí do náročné operace rozštěpu rtu nebo patra, může si celý zákrok vyzkoušet nanečisto. Vědci z brněnského VUT ve spolupráci s lékaři vyvinuli silikonové modely, které napodobují skutečné lidské tkáně. Jak vznikají a nakolik se práce s nimi podobá skutečné operaci?

Na letošním Mezinárodním strojírenském veletrhu v Brně se poprvé představil v metalickém těle. Má obsluhovat stroje, třídit součástky nebo pracovat v logistice. Podle vývojářů najde robot George uplatnění především tam, kde je práce pro člověka nebezpečná – v toxickém nebo znečištěném prostředí. Co všechno dokáže?

00:00 témata Magazínu Experiment speciál00:32 digitální dvojčata ve výrobě04:39 senzory pro detekci závad09:00 humanoidním robot George12:10 energie uložená v soli15:30 silikonové modely pro chirurgy

Na lékařské fakulty míří s novým akademickým rokem další studenti medicíny. Někteří z nich se budou seznamovat i s technologiemi, které ještě před několika lety působily jako vzdálená budoucnost. Na pražském Albertově totiž vzniklo při 1. lékařské fakultě Univerzity Karlovy nové robotické tréninkové centrum. Určené je především zkušeným chirurgům, kteří se učí operovat pomocí robotických systémů.

Gastroenterologové z Fakultní nemocnice Olomouc učí umělou inteligenci vyhledávat nádory slinivky břišní. V budoucnu by jim mohla pomáhat při vyšetření pacientů s podezřením na rakovinu. Pohlídala by, zda lékař prohlédl celou slinivku a nepřehlédl ani nejmenší nádor.

00:00 témata magazínu00:40 aplikace iKryty04:20 rozhovor s Jiřím Štollerem z Univerzity obrany08:10 mise Zero-G10:00 využití AI při vyhledávání nádorů slinivky břišní13:40 rozhovor s onkoložkou Beatrice Mohelníkovou Duchoňovou17:40 robotické centrum při 1. lékařské fakultě UK

Jak zpřesnit automatické dávkování kyslíku u předčasně narozených dětí s chronicky nemocnými plícemi? Právě to zkoumají neonatologové z Fakultní nemocnice Motol a Homolka. Výsledky jejich výzkumů by mohly pomoci k širšímu rozšíření této přístrojové techniky v klinické praxi nejen u nás, ale i ve světě.

Evropská kosmická agentura chystá misi k Enceladu – ledovému měsíci Saturnu, na kterém jsou možná podmínky k životu. Sonda odstartuje až po roce 2040, ale už minulý týden pro ni vědci v Praze vymýšleli přístroje.

00:00 témata magazínu00:40 Noc vědy na Mendelově univerzitě v Brně04:00 Noc vědy na Ústavu organické chemie a biochemie Akademie věd07:40 vývoj přístrojů na misi na Enceladus09:30 automatické dávkování kyslíku u předčasně narozených dětí s plicním onemocněním13:20 rozhovor s Jakubem Ráflem z Fakulty biomedicínského inženýrství ČVUT17:00 rozhovor o AI se švédským futurologem Magnusem Lindkvistem

Z nuly na stovku zrychlí za dvě a půl sekundy, umí jezdit i bez řidiče a prakticky celé ho postavili studenti. Takové je závodní auto Studentské formule. Mezinárodní soutěže se účastní i týmy z českých univerzit. Tým z ČVUT v Praze nedávno vyhrál autonomní kategorii na závodech v Itálii a ve Španělsku.

Téměř 200 linek a přes dva a půl tisíce kilometrů má pražská MHD. Nejsložitější dopravní systém v České republice proto město neustále monitoruje prostřednictvím datové platformy Golemio městského Operátora ICT. I na základě těchto údajů se upravují linky a mění jízdní řády. Veřejně přístupné Golemio toho ale může o Praze prozradit mnohem víc.

00:00 témata magazínu00:30 chytrá mobilita03:30 minibus bez řidiče06:45 monitoring MHD v Praze10:00 autonomní doručovací droid14:00 závodní auto studentské formule17:30 termokamera ve školách

Brněnští vědci pěstují z kmenových buněk miniaturní lidské sítnice. Ty dosud měsíce rostly v temných kultivačních místnostech. Vědci je teď vystavili světlu a zjistili, že díky němu lépe dozrávají a více se podobají skutečné lidské sítnici. Vliv světla na jejich dozrávání přitom dosavadní laboratorní modely často opomíjely. Objev může pomoct při výzkumu dědičných onemocnění, vývoji nových léčiv a jednou třeba i při transplantacích sítnice.

Lékaři z pražského IKEM zprůchodnili pacientovi po transplantaci jater zcela uzavřené žlučové cesty pomocí dvou magnetů. Ušetřili ho tak náročné chirurgické operace. Šlo o první takový výkon v Česku a jeden z mála úspěšných na světě. Magnety lékaři zavedli do těla pomocí katetrů a endoskopu.

00:00 témata Magazínu Experiment00:30 příprava Aleše Svobody na vesmírnou misi03:50 rozhovor s Matejem Poliačekem z Evropské kosmické agentury07:25 zakrytí Venuše Měsícem09:10 pěstování minisítnic z kmenových buněk12:45 použití magnetů při zákroku v pražském IKEM16:35 rozhovor s radiologem Theodorem Adlou

Nové oční kapky by mohly vznikat bez testování na zvířatech. Čeští vědci vyvinuli metodu, která simuluje povrch lidského oka a umožňuje sledovat, jestli ho testované látky nedráždí. Založili startup Eyveris, který už začíná spolupracovat s farmaceutickými a kosmetickými firmami. Technologie může zrychlit a zlevnit i vývoj kosmetických přípravků, například řasenek nebo sprchových gelů.

Pomocí speciálního ablačního katétru ve tvaru spirálky přeruší nervy zásobující ledviny a sníží tak pacientovi krevní tlak. Takový je ve stručnosti princip miniinvazivního zákroku, který jako první v Česku začali provádět lékaři z Fakultní nemocnice Ostrava. Novou metodu zatím využili u prvních pěti pacientů. Byli jsme přímo na sále.

00:00 témata Magazínu Experiment00:27 Festival vědy a techniky v Brně02:50 výroba očních kapek bez testování na zvířatech06:16 syndrom suchého oka09:52 nová metoda léčení vysokého krevního tlaku13:36 rozhovor se Zdeňkem Ramíkem z Centra hypertenze FN Ostrava17:23 proměna průmyslu a dopady na společnost

Umělou inteligenci je potřeba regulovat tak, aby to nebrzdilo vývoj, ale posilovalo důvěru. To je myšlenka, která se zrodila v Japonsku, a přidaly se k ní nejvyspělejší země světa. Jak to celé funguje, to na letošním setkání odborníků na kyberbezpečnost přiblížila Atsuko Sekigučiová z japonského ministerstva vnitra a komunikací.

V knize o Harrym Potterovi je to had, který zabíjí pohledem, ve skutečnosti jde ale o mírumilovného ještěra. Řeč je o baziliškovi. Zoopark Zájezd na Kladensku teď poprvé vzácného baziliška Juliova odchoval, a to hned tři mláďata. A právě jeho rozmnožování je na tomto druhu mimořádné. Samice totiž k němu nepotřebují samce.

00:00 témata Magazínu Experiment00:30 3D modely očnice04:00 3D tisk v medicíně08:00 vesmírný dalekohled09:45 baziliška v zooparku13:40 rozhovor s biologem Kratochvílem17:30 AI ve státním sektoru

V milovické rezervaci ve Středočeském kraji testují vědci z Agentury ochrany přírody a krajiny speciální kameru. Ultrafialovým světlem láká noční hmyz na bílou plochu a každých několik minut pořizuje fotografie. Za jedinou sezonu tak vzniknou statisíce snímků, které putují do Dánska. Tam umělá inteligence pomáhá určit jednotlivé druhy. Vědcům tak šetří stovky hodin práce a zároveň přináší data, ke kterým se klasickými metodami dosud nedostali.

Mendelova univerzita v Brně připravuje výzkum zaměřený na co nejlepší ochranu hospodářských zvířat proti útokům vlků. Skupina chovatelů v Broumovském výběžku a Beskydech vyzkouší čtyři druhy mobilních ohradníků, aby bylo možné určit, který z nich je pro ochranu stád nejúčinnější.

00:00 témata Magazínu Experiment speciál00:53 nové postupy k udržení vody v půdě06:25 ochrana ovcí před vlky10: 04 výzkum nočních motýlů14:02 co všechno vidí na poli drony17:50 farmy budoucnosti

Ve vývoji léků jsou nejdražší ty výzkumné cesty, které nikam nevedou. Zatímco základní věda zdokonaluje chemické sloučeniny, farmaceuti z nich vybírají vylučovací metodou. Takový je i příběh rodících se léků proti chorobám mozku, o kterých na nedávné biotechnologické konferenci v Praze mluvil Pawel Zolnierczyk, původem polský vědec a zakladatel americké společnosti IQure Pharma.

K lékaři chodíme na preventivní prohlídky, v Brně podobnou péči dopřávají vědci betonu. V laboratoři Ústavu fyziky materiálů Akademie věd sledují, jak tento základní stavební materiál stárne, praská a odolává opakovanému zatížení. Zjišťují, jak beton posílit a prodloužit jeho životnost, aby ho při stavbě bylo potřeba méně. Jejich testy napodobují podmínky, kterým beton čelí třeba v mostech nebo budovách.

00:00 témata Magazínu Experiment00:36 nové metody mapování invazních rostlin04:22 rozhovor s odborníkem na ekologii invazí Janem Čudou07:50 pozorování padajících hvězd09:35 zkoumání životnosti betonu13:13 rozhovor s Rudolfem Helou, expertem na betonářství17:04 slepé cesty ve vývoji léků

Nejvýraznější zatmění Slunce za poslední roky bylo viditelné v Česku 11 minut po osmé večer. Jak tento mimořádný úkaz vzniká, co všechno můžeme během jevu vidět a proč musíme být při pozorování mimořádně opatrní? Odpovědi s astronomy přinesl Magazín Experiment speciál vysílaný živě z louky u ondřejovské hvězdárny.

Na večerní a noční obloze se dnes odehrají hned dvě astronomické zajímavosti. V noci vrcholí pravidelný meteorický roj Perseid. Ale ještě předtím, po 19. hodině, nastane částečné zatmění Slunce. Na území Česka zakryje Měsíc téměř 90 procent průměru slunečního kotouče.

Na poli u Těšetic na Znojemsku odkrývají archeologové z Masarykovy univerzity pozůstatky jedné z nejstarších zemědělských vesnic ve střední Evropě. Lokalita se jmenuje Amerika a podle vědců byla zřejmě domovem prvních moravských zemědělců. Výzkumníci tu teď zkoumají více než 7 tisíc let starý dlouhý dům. Chtějí zjistit, kdo v něm žil i proč nakonec zanikl v plamenech.

00:00 témata magazínu00:35 využití AI při vyhodnocování mamografických snímků04:15 diagnostika diabetické retinopatie pomocí AI07:50 příběh českého vzkazu na sondě Voyager09:40 archeologický výzkum u Těšetic na Znojemsku13:10 archeologická stanice Masarykovy univerzity v Těšeticích-Kyjovicích16:50 zranitelnost bezdrátových sítí

Na spaní v teplotách přes 20 stupňů není naše tělo zvyklé. Teď se s tím ale musí vyrovnávat. Odborníci vysvětlují, kdy a proč se začínáme potit. Poslechněte si, jak se podle nich navečer můžeme zchladit.

Voda z krajiny mizí rychleji než dřív. Ne proto, že by přestalo pršet, ale protože se oteplující atmosféra chová jako jakási obrovská houba, má stále větší žízeň. A právě to vysvětluje, proč Evropu trápí stále silnější sucho. Vyplývá to z nové analýzy vědců z iniciativy World Weather Attribution, která zkoumá vliv klimatických změn na konkrétní extrémní projevy počasí.

00:00 témata magazínu00:39 klimatická změna04:15 spaní v horku07:55 Oázy chladu v Praze09:40 Světový den rakoviny plic13:40 rozhovor s Vladimírem Koblížkem17:10 mozek a počítač

Vědci z Národního ústavu duševního zdraví zkoumají, jak děti s ADHD vnímají čas. Právě způsob, jakým odhadují krátké časové intervaly, by mohl napovědět víc o fungování této poruchy soustředění i zpřesnit její diagnózu. Do studie stále hledají děti s ADHD i zdravé dobrovolníky od sedmi do 12 let.

Trvalo dvacet let, než výzkum profesora Antonína Holého dospěl k léku na dříve smrtelnou nemoc AIDS. Teď s pomocí chytrého telefonu stačí dvě hodiny. Nová outdoorová hra vytvořená Ústavem organické chemie a biochemie Akademie věd připomíná nedožité devadesátiny jednoho z nejvýznamnějších světových chemiků. Jak vypadají viry a jak fungují léky proti nim? Nejen to prozradí hra nazvaná Mise Retrovirus, která je zdarma. Hrát můžete doma nebo při procházce pražskými Dejvicemi.

00:00 témata magazínu00:40 přepis řeči pomocí AI04:25 rozhovor s odborníkem na řečové systémy Radimem Kudlou08:10 výzkum dětí s ADHD10:00 outdoorová hra Mise Retrovirus14:10 rozhovor s biochemikem Janem Konvalinkou18:10 monitoring geologických zlomů

Původně to byla stará tramvaj z Brna, teď jezdí na regionální železniční trati. Společnost AŽD spustila na Mladoboleslavsku mezi Dolním Bousovem a Kopidlnem na Jičínsku testování první české vlakotramvaje. Souprava by měla být schopná jezdit jak v centrech měst, tak po regionálních železnicích. První cestující by se mohhli svézt už v příštím roce.

Zhruba dvě stě českých žen se zapojilo do velkého mezinárodního výzkumu kojení. Cílem osmiletého projektu je popsat směs chemických látek, která novorozence přitahuje k prsu. Pokud se ji podaří odhalit, mohla by být uměle vyráběna a využívána při nastartování kojení, například u předčasně narozených dětí.

00:00 témata magazínu00:30 motorka na sběr dat04:05 vozidla a bezpečná technologie07:45 testování vlakotramvaje09:30 co je cílem výzkumu kojení13:30 jak probíhá výzkum kojení17:05 zranitelnost telekomunikačních sítí

Několik tisíc lidí žije v Česku podle odhadů hepatologů se vzácným autoimunitním onemocněním jater. Léčbě a výzkumu nemocí, při kterých napadá játra vlastní organismus pacienta, se věnuje Ansgar Lohse z Univerzitního lékařského centra v německém Hamburku.

Na první pohled obyčejný prut, drát nebo talíř. Ve skutečnosti anténa, která umožňuje vysílání rádia nebo bezdrátové připojení k internetu. Aby vědci zjistili, jak dobře vysílá nebo přijímá elektromagnetické vlny, testují ji ve speciálních bezodrazových komorách. Tu nejnovější v Česku mají na Vysoké škole báňské – Technické univerzitě Ostrava.

00:00 témata Magazínu Experiment00:30 3D tisk keramiky04:01 udržitelnost a recyklace keramiky07:25 družice KOSTKA a MARÍNA09:15 bezodrazová komora13:27 rozhovor s Miroslavem Vozňákem17:16 léčba jater a rozhovor s hepatologem Ansgarem Lohsem

První česká studentská družice KOSTKA je na oběžné dráze. Sestavil ji tým YSpace z Vysokého učení technického v Brně a její mise ve vesmíru má trvat dva roky. Během letu otestuje technologie, které mají otevřít cestu dalším českým studentským vesmírným misím. Jak takzvaný cubesat funguje, zjišťoval ještě před startem reportér Českého rozhlasu Marek Hensl.

Žílou do srdce zavedou speciální nástroj zakončený miniaturními kleštičkami a z pravé komory odeberou část tkáně o velikosti špendlíkové hlavičky. Právě tak dělají lékaři v pražském IKEMu u pacientů po transplantaci srdce biopsii. V prvním roce jich musí absolvovat hned několik. Díky téměř bezbolestnému zákroku se dozví, jestli se nový orgán nepřestává hojit.