Radiožurnál

Ve dvaačtyřiceti letech přišel David Koura z Hadačky u Plzně po těžkém infekčním onemocnění o zrak. Třináct dní strávil v umělém spánku, a když se probudil, neviděl. Musel se znovu naučit chodit a postupně se učí žít bez zraku. Pomáhá mu rodina, sport i plzeňské TyfloCentrum. Díky podpoře Světlušky, projektu Nadačního fondu Českého rozhlasu, si mohl pořídit tandemové kolo a domácí střelnici. Právě ve střelbě poráží i zkušenější nevidomé soupeře.

Česká obec sokolská si připomene vznik Československa tradičním během republiky. V jaké kondici je tato tělovýchovná a vzdělávací organizace po nepříjemném případu defraudace, který už několik let vyšetřuje policie? „My jsme od té kauzy digitalizovali celou řadu agend, které brání tomu, aby někdo padělal dokumenty. Máme u všech oběhů dokumentů digitální auditní stopy, takže opět je to vše jasně dohledatelné,“ říká starosta České obce sokolské Martin Chlumský.

Zatímco jinde vyrážejí rybáři za úlovkem na lodích, v belgickém Oostduinkerke usedají do sedel koní. Staletá tradice lovu krevet na koňském hřbetě se tam předává z generace na generaci a dostala se i na seznam nehmotného kulturního dědictví UNESCO.

Při operacích očí se nikdy nesmí chybovat. I proto si mladí lékaři zákroky nacvičují na takzvaných wetlabech. Ve světě jsou samozřejmostí, u nás se mezinárodní kurz pro oční chirurgy konal vůbec poprvé. Chirurgové pracovali na prasečích očích, ale vyzkoušeli si také práci s umělým okem.

Praze se rýsuje nové vedení. Vítězný Starosta Hlaváček si plácl s Portlíkem z ODS (Spolu). Vezmou ještě někoho do party? Proč by měli a proč by nemuseli? Jak složitá vůbec byla vyjednávání? A kdy bude definitivně hotovo? Jednání sleduje Jakub Grim, politický redaktor serveru iROZHLAS.cz. Ptá se Matěj Skalický.

Měla by být nízká volební účast ve druhém kole senátních voleb důvodem ke změně volebního systému? Je rozumné, aby v komunálních volbách bylo možné hlasovat už od 16 let, jak navrhují Piráti nebo hnutí STAN? Proč není možné volit v komunálních nebo senátních volbách mimo místo trvalého bydliště? A má smysl uvažovat o možnosti volit elektronicky? Poslechněte si Kulatý stůl se zástupci vládních i opozičních stran.

„Došlo k něčemu, co je jedním z oblíbených triků Benjamina Netanjahua – vyvolávání jakési protiarabské a protilevicové hysterie. Na tuto vlnu do určité míry naskočily také tři ze čtyř stran protinetanjahuovské koalice,“ konstatuje redaktor a bývalý zpravodaj České televize na Blízkém východě Jakub Szántó. Budou úterní parlamentní volby v Izraeli především referendem o premiéru Netanjahuovi? A jak by se změnila izraelská politika v případě vítězství opozice?

Dočkají se média veřejné služby odborné diskuse o rušení koncesionářských poplatků? Přibližuje vítězství srbského Studentského hnutí v předčasných parlamentních volbách zemi Evropské unii? Jaké výhody pro Česko znamená nákup alžírského plynu?

Chtěli jste se podívat, co nového na sítích a o hodinu později jste překvapení, kam se ten čas poděl? Stali jste se obětí nekonečného scrollingu. Co se s tím dá dělat? Poslechněte si pořad Antivirus s redaktory Janou Magdoňovou a Janem Cibulkou.

Stát Michigan na severu Spojených států může rozhodnout, kolik moci si do druhé poloviny svého období přenese americký prezident Donald Trump. I proto vyrazil do tamního přístavního města Port Huron a apeloval na voliče, aby přišli k volbám. Stáli na něj ve frontě několik hodin, přijeli z celého státu, někdy i s dětmi. Venku nakonec zůstali i ti, kteří měli vstupenky.

Má tři olympijská zlata, světové rekordy, dvojnásobné vítězství v anketě Sportovec roku a 21 titulů mistryně světa. Bývalá rychlobruslařka Martina Sáblíková je globální hvězdou, která proměnila sport, jemuž se v Česku věnují stovky mužů a žen. S vrcholovou kariérou se rozloučila letos na jaře. Nyní je asistentkou reprezentačního trenéra Petra Nováka. „Jsem spokojená, zároveň se hodně učím,“ popisuje Sáblíková v rozhovoru s moderátorem Liborem Boučkem.

Pětiletý Honzík od narození nevidí a první roky života neměl vůbec jednoduché. Jeho matka se o něj nedokázala postarat, a tak chlapec skončil z rozhodnutí soudu v Dětském centru v Kladně. Tam se učí věci, které jeho vrstevníci už dávno zvládají. Rád bubnuje, zpívá a třikrát týdně dojíždí do speciální Školy Jaroslava Ježka pro zrakově postižené v Praze. Cestu mu hradí Světluška, projekt Nadačního fondu Českého rozhlasu.

Jak se přijímají rozhodnutí v Evropské unii a proč je někdy tak těžké najít shodu? To si mohou studenti vyzkoušet v modelovém Evropském parlamentu. Na mezinárodním setkání v Praze mladí lidé z několika evropských zemí debatovali například o dostupnosti bydlení, lidských právech nebo umělé inteligenci. Zkušenosti z podobných simulací je podle nich učí nejen lépe rozumět politice, ale také naslouchat ostatním a spolupracovat.

Dusno, pak bouře. Sněmovna sáhla po krajním řešení – jednala nečekaně, do noci a hlasovala před rozbřeskem. Poslanci se zhádali o veřejnoprávních médiích a lidi demonstrovali. Jak to uvnitř dolní komory Parlamentu z pátku na sobotu vypadalo? Ví politická reportérka Českého rozhlasu Daniela Brychtová. Ptá se Matěj Skalický.

Dne 11. října 2026 ve věku 79 let zemřel český herec a dabér Jiří Štěpnička. Před čtyřmi lety vyprávěl pro Paměť národa svůj příběh. Podrobně popsal dramatickou událost z roku 1951. Jeho slavná maminka Jiřina Štěpničková ho omámila a pokusila se s ním dostat do západního Německa.

Jak přijímají zástupci vládní koalice a opozice výzvu prezidenta Petra Pavla ke zklidnění atmosféry v Poslanecké sněmovně? Jak se přechod k financování veřejnoprávních médií ze státního rozpočtu osvědčil v jiných unijních zemích? A jak vážné projevy násilností provázely nejnovější protivládní protesty ve Francii?

Hurvínek slaví stovku a k narozeninám dostal i vlastní poštovní známky. Jejich podobu navrhla výtvarnice Kateřina Coufalová, kterou objevil umělecký šéf Divadla Spejbla David Janošek. „Charakter Spejbla a Hurvínka se změnit nesmí. Ale můžeme ho zasadit do různých příběhů, dob a vizuálů,“ vysvětluje. Jak se stoletá loutková legenda dostává do světa současného designu? A co musí Hurvínek splňovat, aby zůstal Hurvínkem i po sto letech?

Lavičku Václava Havla má nově také jihokorejská metropole Soul. Jižní Korea se tak po Tchaj-wanu a Japonsku stala třetí zemí ve východní Asii, kde Česká centra společně s diplomaty odhalila tuto originální připomínku někdejšího československého a později českého prezidenta.

„Film není jen pro starší publikum nebo jenom pro publikum, které rozumí tanci. Jsou tam témata, která všichni známe a pociťujeme,“ říká dokumentaristka Olga Malířová Špátová, jejíž snímek Návrat do neznámé země měl premiéru na jihlavském festivalu. Jak publikum poetický portrét choreografa a jeho múzy přijalo? Kdo přišel s nápadem natáčet na ostrově? A jaké další projekty filmařka chystá? Poslechněte si rozhovor.

Jak proběhlo úvodní jednání Sněmovny o návrhu na zrušení televizních a rozhlasových poplatků? Co se mezitím odehrálo na blízkém Malostranském náměstí? Proč vládní koalice zařadila nečekaně tuto předlohu na pořad schůze a jakou lekci to představuje pro opozici? A jaká byla premiéra nedávno objeveného torza hry Václava Havla Varování?

00:00 témata magazínu00:30 mezinárodní kurz pro oční chirurgii04:05 rozhovor s očním chirurgem Andrzejem Dmitriewem z Lékařské univerzity v Poznani07:30 čeští vědci našli nové zákonitosti ve vlnách magnetického pole Země09:25 monitoring ptáků a netopýrů v milovické rezervaci13:00 rozhovor s Karlem Chobotem z Agentury ochrany přírody a krajiny16:50 rozhovor s Brucem Schneierem, odborníkem na bezpečnost technologií z Harvardovy univerzity

Sůl nad zlato a zlato nad všechno ostatní. Byly by peníze, kdyby nebylo zlato? Proč mají banky v sejfu vedle štosů bankovek zrovna zlaté cihličky? A kde se ukrývá zlatý český poklad? Hostem nové speciální série PRACHY je Pavel Hnát, prorektor Vysoké školy ekonomické v Praze. Ptá se Matěj Skalický.

Jak vládní koalice obhajuje náhlé zařazení návrhu na zrušení televizních a rozhlasových poplatků na jednání sněmovny? Proč se televizní a rozhlasoví pracovníci rozhodli 3. listopadu stávkovat? A jak podstatný je způsob financování veřejnoprávních médií pro jejich nezávislost na politické moci?

Česká obec sokolská si příští týden připomene vznik Československa tradičním během republiky. V jaké kondici je tato tělovýchovná a vzdělávací organizace po nepříjemném případu defraudace, který už několik let vyšetřuje policie? „My jsme od té kauzy digitalizovali celou řadu agend, které brání tomu, aby někdo padělal dokumenty. Máme u všech oběhů dokumentů digitální auditní stopy, takže opět je to vše jasně dohledatelné,“ říká starosta České obce sokolské Martin Chlumský.

Proč se vládní koalice rozhodla zařadit už dnes na pořad Sněmovny návrh na zrušení televizních a rozhlasových poplatků? Za jakých okolností a s jakou bilancí končí Radomír Lašák po třech měsících jako šéf Letiště Praha? A jak podložená jsou obvinění, že Trumpův zeť Jared Kushner uzavíral tajné finanční dohody s vládami blízkovýchodních zemí?

Ve většině krajských měst v Česku už mají politici dohodnutou novou povolební koalici. Například v Brně bude opravdu široká. Na spolupráci se tam dohodli vítězní lidovci a STAN s ODS, TOP 09 a nezávislými, dále Zeleným Brnem, Piráty a Hnutím za Lužánky. Koaliční smlouvu podepíší už dnes dopoledne. A politická jednání pokročila i v Praze.

„Život v Paříži plyne dál, takže můžete vidět lidi, kteří sedí na zahrádkách a zajdou si na oběd a na kávu. O dvě ulice dál pak může docházet k dost vážným střetům s policií,“ popisuje ve společném rozhovoru s Martinem Baluchou zpravodaj Českého rozhlasu ve Francii Marcel Faltys. Proč se ve Francii tak snadno vznítí protesty a co mají společného? A proč politici hněv lidí nedokážou uklidnit?

Brno má jako jediné v Česku speciální sanitku, která pomáhá drogově závislým i jejich okolí. Snižuje třeba počty odhozených jehel v ulicích. I přesto je jich ale stále víc. Místo, kam se normálně nedostanete, navštívila Brněnská jedenáctka. Věnuje se taky novým slibům brněnských politiků: levnější šalinkarty, soumrak ohňostrojů i zrušená lanovka. Téma je i nová videohra o rasismu z pohledu mladých Romů. A probereme i nové top brněnské kavárny a taky TOP 09.

„Ve Francii je tradice demonstrací už od pádu Bastily v roce 1789. Rozdíl je v tom, že většina demonstrací sice vypadá impozantně, ale jsou poklidné. V tuto chvíli jde o to, že francouzská vláda a policie nedokázaly zabránit násilí,“ zdůrazňuje odborník na bezpečnost a mezinárodní vztahy z Univerzity Karlovy Vlastislav Bříza. Proč Evropa není schopná vyvinout systém, který by nahradil americký Starlink? A může se Petr Pavel stát hlavním vyjednavačem s Vladimirem Putinem?

Zeleň lužních lesů, modř říčního přístavu a hnědošedý průmysl. Tahle výjimečná barevná kombinace prý nemá v Německu obdoby. I proto si němečtí filmaři v osmdesátých letech vybrali Duisburg jako dějiště případů svérázného komisaře Horsta Schimanského. Největším znalcem odkazu tohoto televizního policisty a legendy je dnes Harald Schrapers. Místa, kde se natáčel seriál Místo činu, s ním procházel náš zpravodaj Tomáš Havlín.

Plaga chtěl reformovat inkluzi, Motoristé zrušit. A nakonec prošel – prozatím – kompromis. Co se všechno změní? A jak vlastně inkluze funguje? Vysvětluje speciální pedagožka Lenka Felcmanová, předsedkyně neziskovky Society for All, která se zabývá mimo jiné právě inkluzí. Ptá se Matěj Skalický.

Skončí včerejší hádka a urážky v Poslanecké sněmovně omluvou poslance Ševčíka? Proč má Praha sobě zatím větší šanci doplnit v Praze koalici STAN a Spolu než Piráti? A jak představuje královnu Annu Jagellonskou nová výstava v pražské Valdštejnské jízdárně?

Francií zmítají násilné nepokoje, které začaly jako studentské protesty. Proč se situace vyhrotila a kdo násilí podněcuje? Dokáže prezident Emmanuel Macron obnovit autoritu státu? A komu může současná krize pomoct v blížících se prezidentských volbách? Tomáš Pancíř se zeptal předsedy senátního Výboru pro zahraničí a bezpečnost a bývalého českého velvyslance v Paříži Pavla Fischera.

Režisér David Ondříček se po historických látkách jako Zátopek, Král Šumavy nebo Ve stínu vrací k tématům ze současnosti. Kluci to vidí jinak než holky je mozaika osudů vzájemně propojených postav z dnešní Prahy. „Je to film dobře zahraný, poměrně exkluzivně stylizovaný a velmi prázdný,“ hodnotí Pavel Sladký. „Problém je jednak ve scénáři, ale i v tom, jakým způsobem zobrazuje Prahu. Připadá mi v mnoha ohledech odtržený od reality,“ dodává kritik. Poslechněte si recenzi.

Co pro Ukrajinu znamená možnost nakupovat zbraně prostřednictvím NATO? Plánuje koncern Volkswagen zmrazit mzdy i zaměstnancům Škody Auto? Jak pravděpodobné je budoucí propouštění? A jak se růst cen promítá do stravovacích návyků Čechů?

Vítězné hnutí STAN v Praze by už dnes mohlo rozhodnout, s kým bude spolupracovat v koalici. Jeho zastupitelský klub se sešel v devět ráno, aby probral možné koaliční varianty. A za chvíli se pak mají zástupci Starostů setkat se SPOLU pro Prahu.

„Na nadcházející výstavě poprvé vystavím svoje bronzové sochy a mimo jiné i další série obrazů. Připravujeme také po osmi letech novou monografii, kde budou zastoupeny i jiné série obrazů, než budou na výstavě,“ avizuje výtvarník Jan Kaláb. Jak se proměnil od malování na zdi k monumentálním instalacím? A co chtěl divákům říct svou expozicí na letošním Signal Festivalu? Poslechněte si rozhovor.

Jaké přívlastky si zaslouží návrh rozpočtu na příští rok, který začíná projednávat Poslanecká sněmovna? Můžou schůzky amerického vyslance s ukrajinským a ruským prezidentem přiblížit dohodu o příměří na Ukrajině? A čeká Evropu v dalším roce skokové zdražení letenek, jak varuje šéf společnosti Ryanair?

Startovní čísla v barvách české vlajky, trikolory na tvářích a čeština mísící se s francouzštinou. Tak vypadal netradiční závod, který v centru Paříže uspořádal tamní Sokol pro děti českých krajanů. Jeho trasa měřila symbolických 1918 metrů a vedla kolem míst spojených s českou historií.

Podobně jako skončily parní stroje nebo mechanické psací stroje, tak bychom se mohli zbavit současných neúsporných technologií. Takzvaný proces kreativní destrukce by nám mohl pomáhat zvládat klimatickou změnu, tvrdí francouzský nositel Nobelovy ceny za ekonomii Philippe Aghion. Nedávno se účastnil diskuzí Pražského klimatického týdne.

Anatomie problémů ANO. Proč ztratilo voliče z chudších českých regionů? Proč přišlo o podporu tam, kde ve sněmovních volbách bodovalo? Kdo z toho vytěžil nejvíc? A proč periferie pořád stojí opodál? Analyzuje to sociolog Dan Prokop, ředitel agentury PAQ Research. Ptá se Matěj Skalický.

Může česká vláda přimět banky, aby snižovaly hypoteční sazby? Jak vážné bude, pokud se planeta do konce století oteplí o 3 °C, jak varuje nová zpráva programu OSN pro životní prostředí? Cenová regulace taxislužby v Praze po stížnostech zákazníků ode dneška znovu platí – kdo a proč ji předtím zrušil?

Karlovarské letiště přejde od Nového roku pod armádu. Jak to ovlivní jeho další fungování? Bude mít jeho nový provozovatel zájem rozšiřovat běžnou leteckou dopravu pro veřejnost? Jak bude karlovarské letiště využívat armáda a jaké investice budou potřeba v příštích letech? Tomáš Pancíř se ptal Jiřího Protivy, ředitele státního podniku Letecké opravny Malešice (LOM Praha), který bude od ledna karlovarské letiště spravovat.

Podle dat, která se týkají duševního zdraví, se 29 procent lidí s potížemi obrací na umělou inteligenci. O čem to svědčí? Chybějí lékaři? Sociolog Daniel Prokop v pořadu Život k nezaplacení vyjmenovává výhody a nevýhody umělé inteligence v péči o duševní zdraví.

Široká duhová koalice má příští čtyři roky vládnout Brnu. Domluvily se na ní skoro všechny strany a hnutí, které se dostaly do městského zastupitelstva. V pátek podepíšou koaliční smlouvu. Chybět na ní bude jenom podpis zástupců hnutí ANO, které jako jediné zamíří do opozice. Jak vypadá vyjednávání v Praze a v Pardubicích?

Každý týden nové téma týkající se životní úrovně českých domácností. Moderuje Jan Pokorný.

Jediná vteřina. Tak se jmenuje nový dokument režiséra Víta Klusáka, který ukazuje, jak může jediná vteřina nepozornosti nebo selhání za volantem změnit život nejen řidiči, ale i oběti dopravní nehody a jejich blízkým. Snímek přináší čtyři příběhy inspirované skutečnými událostmi. „To, co už jsme začali považovat za normální, ve skutečnosti zabíjí,“ říká Klusák.

V hudebních školách v jeruzalémském Starém městě a palestinském Ramalláhu nejde jen o noty a správně zahrané skladby. Hudba tu pomáhá překonávat jazykové, náboženské i národnostní rozdíly. V jedné z jeruzalémských škol se tak vedle sebe učí křesťané, židé i muslimové, Izraelci i Palestinci. Tento týden se k místním pedagogům připojila také mladá česká klavíristka Viktorie Zapletalová.